Sdělovací prostředky věnují velkou pozornost spojeneckému vylodění v Normandii, největší obojživelné operaci 2. světové války, známé pod kódovým označením „Overlord“. Stranou pozornosti však zůstává operace „Dragoon“, vylodění na jižním pobřeží Francie v srpnu 1944.
15. srpna 1944, tedy sedmdesát dnů po invazi v Normandii, se Spojenci při operaci Dragoon vylodili v jižní Francii, a to v úseku mezi Marseille a městem Nice. Pobřežní oblast o šíři zhruba 150 kilometrů zahrnovala válečný přístav Toulon a města Bormes, St. Tropez a Cannes. Podle původních plánů měla operace Dragoon dokonce předcházet operaci Overlord, nebo být provedena současně, aby tak zmátla Němce a roztříštila jejich síly. Proti vylodění na jihu Francie byl dlouhou dobu právě britský premiér Winston Churchill, podle nějž bylo vojensky bezvýznamné. Snažil se upřednostňovat akce Spojenců v Itálii a nepřestával snít o útoku na „měkký podbřišek Evropy“ – na Balkán. Američany však nepřesvědčil. Nakonec v sobě nezapřel starého válečníka a dokonce počátek operace Dragoon sledoval 15. srpna z paluby torpédoborce HMS Kimberley. „Tak jsem o operaci projevil alespoň zdvořilý zájem,“ napsal Winston Churchill ve svých pamětech nazvaných Druhá světová válka.
Přes Churchillův postoj však skončilo vylodění v jižní Francii velkým úspěchem. Při ztrátách 4 000 francouzských a 2 700 amerických vojáků zajali Spojenci 57 000 Němců. V polovině září se u Dijonu spojila vojska generála Jean-Maria de Lattre de Tassigny, postupující od jihu, s předsunutými oddíly obrněné divize generála Philippa Leclerca, které si probojovaly cestu z Normandie. Vytvořila se tak jediná fronta od Lamanšského průlivu až po hranice se Švýcarskem. A během října 1944 proudila z USA jihofrancouzskými přístavy třetina zásob tolik potřebných pro další postup Spojenců v rozhodujícím úderu na Německo. [S použitím materiálů VHÚ]
Units symbols – Značky jednotek. US Army modře. Nepřítel červeně.
