Příběh se odehrál pár dní před koncem 2.světové války dne 19.4.1945.
Toho dne do středu Čech směřovalo od západních hranic kompaktní uskupení amerických bombardérů, čítající téměř dvě stovky strojů B 17G, známých jako létající pevnosti, které měly za cíl bombardovat vybraná místa v Protektorátu Čechy a Morava. Při letu bojové sestavy amerických letadel udělal navigátor 109 členné letky nad Plzní osudovou chybu, když nechal kurz rovně směrem na Prahu. Během letu se bombardéry dostaly do těžké soustředěné palby německých protiletadlových děl. Současně byly napadány německými stíhači z Luftwafe na proudových letadlech typu Messerschmitt.Jak se později ukázalo, bylo to poslední bojové střetnutí těžkých spojeneckých bombardérů typu B-17 s německými proudovými stíhačkami v této válce. Piloti bombardérů neměli pro svoji leteckou trasu žádnou ústní ani mapovou informaci o cvičišti SS jednotek na českém území, neznali tedy výjimečnost nebezpečí, které je zde mohlo potkat. Při přeletu jižního okraje cvičiště SS někde v prostoru mezi Sedlčany a Olbramovicemi byl v průběhu letu zasažen střelami jedné z německých stíhaček americký těžký bombardér B-17G s imatrikulačním číslem 43-38701 ze stavu 850. bombardovací eskadry 490. bombardovací skupiny s desetičlennou posádkou na palubě. Letoun byl zasažen do palivových nádrží a zřejmě i do pumovnice. Letadlo se zřejmě dostalo do "vývrtky", což byl kritický moment, kdy už se vlivem odstředivé síly nedalo letadlo opustit. Z hořícího stroje se před jeho explozí podařilo vyskočit pouze 3 členům posádky. Tyto letci přistáli na padácích asi kilometr východně od trosek jejich letounu. Všichni byli ihned po dopadu zajati příslušníky SS a krátce nato transportováni na velitelství cvičiště SS na Konopišti. Druhá část posádky bombardéru už neměla čas opustit palubu letadla. Následovala obrovská detonace a stroj vybuchl ve vzduchu. Jeho trosky dopadly v oblasti od severního okraje obce Kolihov až k polím východně od obcí Sestrouň a Zberaz. Menší kusy plechu byly později nalezeny dokonce až u samoty Pojezdec jihovýchodně od Kosovy Hory. Tři mrtvá těla letců, silně ohořelých, ležela v troskách přední části trupu s kabinou, která dopadla asi 500 metrů východně od posledního statku vesničky Hradišťko. Jednalo se patrně o oba piloty a navigátora. Dále na severozápad odtud, na severní stranu táhlého hřebene mezi obcemi Zberaz a Sestrouň, dopadla zadní část trupu. V troskách bylo nalezeno tělo zadního střelce. Další mrtvé tělo letce bylo nalezeno hajným na okraji lesa východně od vesnice Sestrouň. Poslední dvě těla letců z této posádky ležela u potoka na louce, asi půl kilometru východně od obce Sestrouň. Ostatky posádky bombardéru B - 17 sestřeleného u Hradišťka, byly dočasně pohřbeny na hřbitově v Sedlčanech a v roce 1948 exhumovány a odvezeny vojáky USA na vojenský hřbitov v Neuville v Belgii. Tři výše zmíněné členy posádky, kteří opustili letoun těsně před výbuchem, čekal krutý osud, se kterým se setkali při výslechu na velitelství jednotek SS na Konopišti. Zajatci byli dle některých svědků biti a po výslechu byli všichni zavřeni v prostoru garáží.
Letci byli ještě téhož večera kolem 22 hodiny narychlo zřízenou popravčí četou sestavenou z příslušníků strážní čety popraveni ranou do týla. Potom těla mrtvých letců sami esesáci naložili na přistavený valník a odvezli je na louku poblíž Váňova statku a zde je tajně pohřbili do hromadného hrobu a ten zamaskovali hromadou kompostu. Po válce byl hrob náhodně objeven p. Václavem Hrbkem při soukromé snaze objasnit záhadu pohřešovaných amerických letců. V jámě bylo nalezeno celkem 8 těl. Ostatky všech zde popravených letců po následné exhumaci putovaly také do Belgie na vojenský hřbitov Neuville.
Použitá literatura: http://www.urocnice.eu/clanky/cviciste-vojsk-ss/zavrazdeni-americkych-letcu-na-konopisti.html, http://www.vets.cz/vpm/mista/obec/7057-hradistko/